McKenzie Metoda

McKenzie metoda® MDT souhrnně

McKenzie Metoda® Mechanické Diagnostiky a Terapie® (MDT) je léčebný systém péče muskuloskeletálních obtíží založený nejen na mechanickém, ale i psychosociálním podkladě a zdůrazňující roli pacienta a autoterapii. Tento systém diagnostiky a léčby pacienta je založen na důkazech. Skládá se z vyšetření a léčebného protokolu, který se používá u akutních, subakutních a chronických obtíží páteře a kloubů končetin 1-5.

MDT je  spolehlivý6,7,8  a praktický koncept, který klade na první místo potřeby pacienta. Terapeut vede léčebný proces tak, aby docházelo k naplnění pacientových potřeb.

Vyšetření dle MDT umožňuje terapeutovi kategorizovat pacienty přesně a účinně dle jejich aktuálního stavu tak, aby dostali adekvátní léčbu. Systém umožňuje časné rozpoznání bolestí, jejichž příčina netkví v muskuloskeletálním systému. MDT koncept dokáže také rozpoznat případy, kde je tato léčba kontraindikována. Tito pacienti jsou okamžitě odesláni k dalšímu vyšetření9. Výzkum dokázal, že většina pacientů s mechanickou bolestí páteře reaguje dobře na specifické cvičení a má méně obtíží, pokud je k léčbě použito cvičení tzv. “ušité na míru” 10,11 . 

Unikátní kombinace aplikace specifického individuálního cvičení a doporučení ohledně držení těla, které poskytne trénovaný McKenzie terapeut, umožňuje pacientovi, aby svůj problém vyřešil sám. Tento postup podněcuje pocientovo plnohodnotné zapojení do procesu terapie, zvyšuje pacientovu spokojenost a také snižuje celkovou výši nákladů na péči12,13.

Odkazy na literaturu:                             Odkazy na videa:
  1. McKenzie and May 2000, 2003, 2006
  2. Clare et al. 2004
  3. May and Donelson 2008
  4. Dunsford et al. 2011
  5. Rosedale et al. 2014
  6. Kilpikoski et al. 2002
  7. Heider Abady et al. 2014
  8. Willis et al. 2016
  9. Chaniotis 2012
  10.  Long et al. 2004
  11.  Albert and Manniche 2012
  12.  Manca et al. 2007
 
youtube mck CR3
youtube mck
youtube mck international4
youtube mck usa2

Robin McKenzie na MDT Videu

McKenzie metoda® MDT detailně

Protokol péče dle MDT má 4 fáze léčby mechanických obtíží.

Assessment

Vyšetření

Assessment 
MDT používá ověřený postup vyšetření, který terapeutovi umožňuje kategorizovat pacienta do jasných podskupin mechanické bolesti. V klasifikačním systému dle MDT rozlišujeme 3 podskupiny syndromů. Vyšetření umožňuje terapeutovi klasifikovat pacienty s podobnou mechanickou prezentací do těchto velmi dobře definovaných podskupin, které předurčují odpovídající léčebný postup. Stručně, derangement syndrom je popisován jako mechanická blokáda kloubu. Dysfunkční syndrom je definován jako bolest způsobená mechanickou deformací strukturálně poškozené měkké tkáně. U posturálního syndromu vzniká bolest z dlouhotrvajícího přetěžování zdravé tkáně v krajní pozici.

Po důkladném dotazování se pacienta, jak pohyby a pozice ovlivňují jeho symptom, je pacient požádán, aby se hýbal v různých směrech. Také je instruován, aby dával terapeutovi zpětnou vazbu o tom, jaký efekt tyto nejrůznější pohyby mají. U pacientů s bolestí páteře se v 50 – 70% případů objevují rychlé změny. Vše závisí na tom, jak dlouho již pacienti obtíže mají. MDT také definuje pojem centralizace, což znamená přesun bolesti z distální do proximálnější oblasti. Centralizace se objevuje jako výsledek cvičení ve specifickém směru. Pokud se vhodný pohyb dále opakuje, může se bolest přesunout až ke středu páteře. V mnoha tzv. “peer review studies” (pozn.peer review = proces hodnocení autorovy vědecké práce, výzkumu nebo myšlenky jinými lidmi, kteří jsou experti ve stejné oblasti) se ukazuje, že u pacientů, kde se objevuje centralizace symptomů dosahujeme lepších výsledků než u pacientů bez fenoménu centralizace1,2.

Společně s centralizací dochází k postupnému zvyšování rozsahu pohybu. Fenomén centralizace se vyskytuje pouze u derangement syndromu, který v je v MDT nejběžnějším syndromem u pacientů s bolestí páteře.

Důležitým výstupem vyšetření je, že terapeuti, kteří jsou dobře v MDT trénováni, dokáží rozpoznat pacienty s abnormalitami, které vylučují mechanickou terapii. Tito pacienti tak mohou být ihned odeslání k dalšímu vyšetření u odpovídajícího specialisty. 

Odkazy na literaturu:

  1. Werneke et al, 1999, 2005, 2008
  2. May and Aina 2012
Classification

Klasifikace - Diagnostika

Pacienti jsou klasifikováni jako

 

  1. derangement syndrom
  2. dysfunkční syndrom
  3. posturální syndrom
  4. jiné
    - v rámci skupiny “jiné” rozlišujeme několik specifických podskupin

Všechny tři syndromy, včetně podskupin v rámci kategorie “jiné”, mají jasně formulované klinické funkční definice, které umožňují jejich snadnou identifikaci.

Každý syndrom je následně léčebným procesem ovlivňován s ohledem na jeho unikátní povahu specifickými mechanickými procedurami, které zahrnují opakované pohyby a udržované pozice. MDT je komplexní klasifikační systém.  Určitá malá skupina pacientů nemůže být klasifikována do žádného ze tří syndromů, ale jen do skupiny “jiné”, která zahrnuje závažné patologie, nemechanické příčiny, chronickou bolest atd.

Vyšetření a terapie se odvíjí od subjektivních pocitů pacienta a našeho objektivního zhodnocení. Mnoho terapeutů může namítnout, že subjektivní vyšetření může zkreslovat vyšetření a následnou terapii. Tato námitka je možná, ale pokud s touto metodou pracujete delší čas, vždy dojdete ke stejnému výsledku ohodnocení, neboť se naučíte klást správné otázky. Odpovídá-li pacient danému syndromu, tak vždy dojdete k identickému nebo alespoň podobnému popisu jednotlivých syndromů, tak jak je popsal Robin McKenzie.

Treatment

Léčba

Jakmile je pacient klasifikován do jednoho ze tří syndromů, může mu být předepsána vhodná léčba.

  1. U derangement syndromu cvičí pacient ve směru, ve kterém dochází k centralizaci obtíží, případně ve kterém je docíleno přetrvávajícího snížení intensity symptomů.
  2. U dysfunkčního syndromu je předepisováno takové cvičení, ve kterém je bolest ve vhodné míře produkována. Je dokázáno, že tímto způsobem cvičení, je-li aplikováno po dostatečně dlouhou dobu, dochází k remodelingu strukturálně změněné měkké tkáně.
  3. U posturálního syndromu si pacient osvojuje pozice, které udržují kloub v neutrálním nastavení. Vyhne se tak dlouhodobému napínání tkání v krajním rozsahu.

McKenzie systém péče klade důraz na vzdělání pacienta a jeho aktivní zapojení do léčebného procesu. Pacienti jsou povzbuzováni k tomu, aby se léčili sami a přebírají za svou léčbu plnou zodpovědnost. Z tohoto důvodu se primárně k léčbě využívají síly, které vykonává (generuje) pacient sám. Pokud jsou ale tyto síly nedostatečné, mohou být doplněny terapeutickým zásahem (např. mobilizací).

McKenzieho rozdělení syndromů podle bolestivých příznaků umožňuje pacientovi pochopit významnou úlohu cvičení, protože během vyšetřování a vlastní terapie si přesně uvědomuje, kterým pohybem se jeho příznaky zhoršují a kterým zase zlepšují. Vlastním poznáním je pacient schopen se aktivně zapojit v terapii, protože přesně dokáže pochopit, co který cvik ovlivňuje. Vlastní terapie je pacientovi srozumitelná svou jednoduchostí opakováním jednoho až dvou cviků v pravidelných intervalech. Tato terapie se provádí pouze tak dlouho, dokud se neodstraní bolestivé příznaky a omezený rozsah pohybu. Během terapie je pacient instruován, jak zvládnout a zlepšit svoje denní aktivity, pohybové stereotypy.

Prevention

Prevence

Jakmile se pacienti naučí, jak si mohou pomoci sami za použití specifických pohybů a pozic, stejné postupy mohou být použity k prevenci recidiv. Toto je velmi důležité, protože z výzkumu vyplývá, že zejména bolest páteře má tendenci se často vracet, často se stoupající intenzitou a závažností obtíží. Předcházení návratu obtíží je tak mnohem důležitější než poskytování krátkodobé úlevy od bolesti za pomocí pasivních procedur.